Před více než dvěma sty lety se Schwarzenberským plavebním kanálu plavilo
palivové dříví ze severních úbočí Šumavy pod Třístoličníkem, Plechým,
Smrčinou, Sulzbergem a Bärensteinem k místu, kde kanál překonává hlavní
evropské rozvodí, dále kanalizovaným potokem Světlá / Zwettlbach k řece
Groβe Mühl a po ní až k ústí do Dunaje. Tam, v Untermühl pod zámkem Neuhaus,
se dříví vytahovalo z vody před další dopravou na lodích či vorech až do
císařského hlavního města Vídně. Na tuto práci bylo potřeba 300 až 350
dělníků. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto chodili pravidelně na
práci skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech – z Prácheňského kraje.
Pracovalo se od pěti ráno do sedmi večer, byla pouze hodinová pauza na oběd.
Práce byla velmi těžká. Ředitel krumlovského panství, který plavbu řídil,
předpokládal, že dělníci po večeři padnou na lože. Mýlil se. Češi vytáhli po
práci ze zavazadel housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy,
večer nad ztemnělým táborem ozářeným jen ohni, na kterých se vařila večeře,
zazněly české písničky, hrálo se a tancovalo. A tanec není jistě tím
nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. Určitě se nejen zpívalo, ale
také se vyprávěly historky, možná pohádky. K překvapení ředitele Češi stáli
v pět ráno u vykládacích kanálů a tvrdě pracovali, aniž by na nich vidět
stopy únavy.
pátek 2. července 2010
pondělí 1. února 2010
úterý 8. prosince 2009
čtvrtek 12. listopadu 2009
pátek 30. října 2009
úterý 27. října 2009
úterý 13. října 2009
úterý 29. září 2009
sobota 26. září 2009
MM - jsem, která jsem, našlapuj opatrně, šlapeš po mých snech
Před více než dvěma sty lety protnula tehdejší pralesy jižní části Šumavy modrá stužka plavebního kanálu, tehdy nesoucího název - krumlovsko-vídeňský, který dnes známe jako Schwarzenberský plavební kanál. U plavebního kanálu našli práci lidé, pro které byly založeny nové osady, jiní přicházeli v době plavební sezóny z blízkého či vzdáleného okolí. Do míst, kde se řeka Große Mühl vlévá do Dunaje, kam připlouvala polena z plavebního kanálu, přicházeli pravidelně lidé ze Strakonicka, mladí muži a ženy. Po tvrdé práci od pěti ráno do sedmi do večer místo toho, aby šli spát a odpočinuli si před následujícím dnem, několikrát do týdne nad ohni osvíceným táborem zněly housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, lidové písně, tančilo se. A ráno, opět čekala tvrdá práce, beze stop po veselém večeru.
středa 23. září 2009
čtvrtek 10. září 2009
středa 9. září 2009
úterý 25. srpna 2009
pondělí 24. srpna 2009
neděle 23. srpna 2009
pátek 21. srpna 2009
Lovili pěšáci
čtvrtek 20. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)