S e j e š t ě u v i d í , z d a m á m r á d v o d u , v každém případě ale tady taky hlídám já

Pohodový den

...

KOCHEJ SE KRÁSOU VODY, o ní to tady je

MM - jsem, která jsem, našlapuj opatrně, šlapeš po mých snech

Před více než dvěma sty lety protnula tehdejší pralesy jižní části Šumavy modrá stužka plavebního kanálu, tehdy nesoucího název - krumlovsko-vídeňský, který dnes známe jako Schwarzenberský plavební kanál. U plavebního kanálu našli práci lidé, pro které byly založeny nové osady, jiní přicházeli v době plavební sezóny z blízkého či vzdáleného okolí. Do míst, kde se řeka Große Mühl vlévá do Dunaje, kam připlouvala polena z plavebního kanálu, přicházeli pravidelně lidé ze Strakonicka, mladí muži a ženy. Po tvrdé práci od pěti ráno do sedmi do večer místo toho, aby šli spát a odpočinuli si před následujícím dnem, několikrát do týdne nad ohni osvíceným táborem zněly housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, lidové písně, tančilo se. A ráno, opět čekala tvrdá práce, beze stop po veselém večeru.

Kouzelná zahrada

V o d a v o d ě n k a

Páv - že by zakletý princ? Tedy lepší než žaba!

Jelenohorský orchestr

k o u z e l n é s t ř e v í č k y

Plavili plavci tichou vodičkou ...

Lovili pěšáci

1) Lovili pěšáci, lovili z Dunaje,
//: chytili rybičku, chytili rybičku u samýho kraje. ://

2) Ryba to nebyla, byla to má milá,

//: pro lásku falešnou, pro lásku falešnou do vody skočila.://

Monča

Kdyby mě to Pán Bůh dal, aby si mně dudák vzal,

dudy bych mu nosila, chleba bych mu prosila,

kdyby mě to ... dudák vzal.

Kdyby mě to Pán Bůh dal, aby u mě dudák spal.

Kdyby mě to Pán Bůh dal, aby mě jen zadudal.

ZLATÁ SLAVICE JELENOHORSKÉ ŠUMAVY

Buď pořád se mnou, lásko sladká

K

Buď pořád se mnou

Buď pořád se mnou, lásko sladká, ten slib ti nevrátím.
Až prach se zvedne po šarvátkách, mé bude tvým.

Jak dobrý přítel pohleď se mnou, vstříc možná trpkým hodinám,
a smiř se s pravdou nepříjemnou, že i tvůj milý má slabou chvíli,
že dostal strašný strach být sám.

Přestože vidím kamarády, kterak se ke mně točí zády,
věřím, že třeba sám a sám, dál pravdu mám.

V životě asi žádná víra samotná zámky neotvírá,
vím, že se musím za ní prát, prát se i s tím, co mně svírá.

Jen ty buď se mnou, lásko sladká, tvůj úsměv je mé bázně štít.
A tak tu stojím bez pozlátka.
Až jednou zmizí co je mně cizí, jen pro tvůj úsměv chtěl bych žít.
Chtěl bych žít, chtěl bych žít, chtěl bych žít, chtěl bych žít,
chtěl bych žít, chtěl bych žít, chtěl bych žít…

------------------------------------------------------------------------------------------------